Ohlédnutí do historie

Neznámá jižní země

Austrálie je nejmenší a zároveň nejmladší kontinent rozkládající se na jižní polokouli. O nalezení terra australis inkognita (neznámá jižní země) usilovalo mnoho Evropanů – Španělé, Holanďané, Francouzi i Britové.

Objevení Tasmánie

Holanďan Abel Tasman, obchodník a mořeplavec, objevil v roce 1642 kromě Nového Zélandu také ostrov, který sám nazval Van Diemenova země. V roce 1855 byl tento ostrov přejmenován a nese název po svém prvním objeviteli – Tasmánie.

Mapování australské pevniny

Během 17. století nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží, jež nazvali Nové Holandsko. Země jim však přišla nehostinná, a proto se ji nepokusili osídlit.

V roce 1770 přistál v zátoce Botany Bay (Botanická zátoka, v níž se dnes rozkládá letiště v Sydney) známý mořeplavec James Cook a pečlivě zmapoval východní pobřeží Austrálie. Toto území zabral pro Velkou Británii a nazval ho Nový Jižní Wales.

Osidlování Austrálie

26. ledna 1788 došlo k osídlení Port Jacksonu (dnešní centrum Sydney) kapitánem Arthurem Phillippem a jeho první flotilou převážně s trestanci a vládními vojáky. Tento den se později stal národním dnem – Den Austrálie, který se slaví dodnes.

Velká Británie si v roce 1829 začala nárokovat západní území Austrálie. Z Nového Jižního Walesu vytvořili nové kolonie: Jižní Austrálie (1836), Victoria (1851) a Queensland (1859). Severní teritorium vzniklo roku 1911 odtržením od Jižní Austrálie. Téhož roku vzniká z části Nového Jižního Walesu i Teritorium hlavního města.

Zlatá horečka

Na počátku 50. let 19. století vypukla v Novém Jižním Walesu zlatá horečka. V roce 1854 došlo k prvnímu vyjádření občanské neposlušnosti, k tzv. Eureka Stockade – vzpouře proti zavedení poplatků za těžební licence.

Mezi lety 1855–1900 všechny kolonie získaly svoji vlastní samosprávnou vládu a 1. ledna 1901 po desetiletém plánování, četných poradách a hlasování vznikla federace – Australské společenství, známé také jako Australský svaz.

První světová válka a vznik Anzac Day

25. dubna 1915 se Australané a Novozélanďané vylodili po boku s francouzskými a britskými vojáky na pobřeží Turecka u Gallipoli. I přesto, že utrpěli obrovské ztráty, jejich houževnatost a nasazení jim zajistilo vítězství.

Tato společně vyhraná bitva stmelila oba národy a vedla ke vzniku tradice, kdy každý rok 25. dubna oba národy slaví Anzac Day (Australian and New Zealand Army Corps).

Druhá světová válka a „australský Pearl Harbour“

Australští vojáci bojovali po boku s Velkou Británií na území Evropy, na severu Afriky a v jihozápadním Pacifiku. Utrpěli nemalé ztráty, avšak nejhorší šok pro ně byl nečekaný útok japonských letadlových lodí na město Darwin na severním pobřeží, nápadně připomínající útok na americký Pearl Harbour.

Hlavní město Severního teritoria skončilo v troskách. Zničili většinu vojenských a civilních budov, lodě i letadla. V troskách zemřelo více než 240 lidí a stovky jich byly zraněny.

Japonsko učinilo na Darwin a další města severní Austrálie celkem 64 náletů. Nyní jsou blízkými spojenci, obchodními partnery a udržují přátelské vztahy.

Původní obyvatelé

Austrálci neboli Aboriginci jsou původní obyvatelé Austrálie, kteří sem přišli z jihovýchodní Asie přes pevninský most, který tehdy tvořily Malajsie a Nová Guinea. Podle archeologických nálezů tito domorodci obývali území Austrálie již před 60 000 lety.

V roce 1770, kdy James Cook objevil Austrálii, ji prohlásil za liduprázdnou. Avšak v té době zde žilo 500 000 až 1 milion Aboriginců. Následkem britské kolonizace v letech 1788–1920 zahynulo přes 250 000 domorodců, jelikož je osadníci zabíjeli ze strachu z ohrožení. Ale nejvíce obětí podlehlo evropským nemocím – neštovice, spalničky, tuberkulóza.

V roce 1930 bylo v zemi pouhých 70 000 přeživších původních obyvatel. Nyní jejich počet přesahuje 400 000 a po dlouhých letech australský parlament uznal Austrálce jako původní obyvatele Austrálie.