Jan: pobyt v Noosa Heads

Důvodů pro výběr Austrálie jsem měl hned několik

• Možnost kombinace studia s prací BEZ OMEZENÍ VĚKU,
• destinace s celoročně příznivým klimatem,
• Austrálie mě lákala turisticky – jako fenomén, velmi přátelská země pro cizince,
• vysoká úroveň výuky angličtiny na vybrané škole – angličtina byla můj hlavní cíl.

Angličtina bývala dobrá…

Přibližně před 15 lety jsem sice získal certifikát FCE, ale od té doby jsem téměř vše zapomněl. Nyní jsem na konci kurzu úspěšně zdolal CAE.

V začátcích mi pomohla tvořivost a aktivita

Začátky nebyly jednoduché… Počínaje strachem z hadů a žraloků (pavouky tolik neprožívám), který mě ale docela rychle přešel, a konče rozpaky/obavami z věkového rozdílu oproti ostatním studentům (byl jsem nejstarší student na celé škole, druhé nejstarší spolužačce ve třídě bylo 25 let).

Dalším problémem bylo shánění práce – i kvůli věku. Člověk musí být flexibilní, aktivní a tvořivý, nesmí se vzdávat.

Minulost neexistuje, jsi tady a teď

Studoval jsem angličtinu – nejprve 5 týdnů General English, následně 7 týdnů CAE a po 5týdenním intenzivním cestování dalších 12 týdnů CAE.

Mými spolužáky byli převážně nabušení a motivovaní Švýcaři, k tomu pár Katalánců a jednotlivců z dalších zemí (Francouzka, Španělka, Japonka, Italka a Brazilka). Vesměs studenti nebo čerství absolventi VŠ, případně maturanti chystající se na zahraniční university, průměrný věk cca 22 let.

Takže vedle samotné angličtiny mě čekala další výzva, totiž obstát vedle nich v multimediální gramotnosti, a taky v rychlosti, bystrosti, flexibilitě atd., kdy se žádné zásluhy a dávné úspěchy nepočítají a musíš uspět tady a teď.

V nižších třídách pak byli silně zastoupeni hlavně Japonci a Brazilci, pak Španělé/Katalánci, Korejci, Číňani/Tchajwanci a pár arabských pilotů, další Evropané spíše jen doplňkově.

Učili mě postupně Jihoafričanka, Angličanka, Australan a Novozélanďanka a ten internacionální rozměr považuji za obrovskou devizu.

Největší přínos? Všechno!

Kromě skokového zlepšení angličtiny jsem se výrazně zlepšil ve vaření (zjistil jsem, že je to krásná tvořivá práce). Procestoval jsem východní i západní pobřeží křížem krážem (najezdil jsem celkem přes 10 000 km), naučil jsem se řídit auto vlevo, oblíbil jsem si síť hostelů YHA a busy Greyhound a přežil jsem krušnou noc s partou feťáků. Ale především jsem získal nové kamarády z různých zemí, převážně z generace mých dcer.

Naučil jsem se pracovat se spoustou nových aplikací, které používám dodnes. A taky jsem si koupil masážní stůl a pracoval jsem tam jako masér, masíroval jsem i na velkém mezinárodním triatlonovém závodě, byla to super zkušenost.

Poznal jsem řadu zajímavých lidí při cestování, ale to by bylo na dlouhé povídání. Občas to nebylo jednoduché, musel jsem tam řešit i pár krizovějších situací (co Tě nezabije, to Tě posílí). A ta škola byla celkem makačka, ale v každém případě mě to energeticky nabilo a jsem strašně rád, že jsem tam jel.

Austrálie je obecně velmi přátelská a není věru těžké si ji zamilovat… Bylo to inspirativní, osvobozující, obohacující a zároveň „odbřemeňující“, přál bych to každému.

Zajímavých míst bylo mnoho, a o to víc úžasných zážitků

Vyloženě jedna super pecka mě nenapadá, tak namátkou zmíním alespoň Great Barrier Rief, Light House v Byron Bay, Opera House a Harbour Bridge v Sydney, delfíny v Monkey Mia, západ slunce v Port Douglas, stanování v Exmouth, písek na Fraser Islandu a surfování pod barevnými mraky na pláži v Noosa Heads.

Ale hlavně jsem se potkal se spoustou skvělých lidí, a to nejen z Austrálie, ale z celého světa.

S agenturou jsme byli na stejné vlně 🙂

Úžasná spolupráce, perfektní informační support, velké „osobní“ souznění.